ProČas 83
24.09.2026
 Návrat z dovolených: zpět do tempa s novou energií Léto se pomalu chýlí ke konci a s ním i období dovolených. Po týdnech odpočinku, cestování a zážitků se většina z nás postupně vrací do pracovního režimu. Návrat do kanceláře nebo k běžným pracovním povinnostem nemusí být vždy jednoduchý, ale může být příležitostí navázat na získanou energii, inspiraci a nové podněty. Každý z nás tráví dovolenou jinak. Někdo dává přednost bezstarostnému odpočinku u moře s „All-inclusive“ servisem, kde hlavním cílem je načerpat síly a na chvíli prostě vypnout od každodenních starostí. Jiní využívají volné dny k objevování nových měst, poznávání historie, architektury či místní kultury. Setkávání s jinými národy a tradicemi často přináší nové pohledy, stejně jako zajímavou inspiraci do osobního i profesního života. Stále více obliby si získává také tzv. aktivní dovolená. Horské túry, cyklistika, ferraty nebo vícedenní přechody hor nabízejí nejen fyzickou aktivitu, ale i možnost překonávat vlastní limity a užívat si krásy přírody. Ať už jsme letošní dovolenou strávili jakkoli, společným cílem bylo alespoň na chvíli zpomalit a načerpat energii. Přejme si, aby nám letní zážitky a odpočinek vydržely co nejdéle a pomohly nám vstoupit do další části roku s chutí, motivací a dobrou náladou. Úvodník v audio podobě na odkaze zde. |
|||
|
|||
 |
ProFór, dnes aktuálně s ohledem na probíhající období vinobraní a burčáků, aneb sezónní tip pro starostlivé hospodyně:„Měla jsem pocit, že bych měla uklidit… tak jsem si nalila 2 decinky vína a pocity zmizely.“ |
|||
|
|||
| |
 Promat pozitivně Někdy člověk potřebuje na pár dní úplně změnit prostředí. Neřešit každodenní povinnosti – pracovní ani soukromé. Prostě vypnout a dělat něco jen sám pro sebe. Možná to v krátkodobém horizontu působí trochu sobecky vůči ostatním, ale v tom dlouhodobém je to přesně naopak… Přesně proto jsem se vydal na týdenní kurz windsurfingu do Chorvatska. Tentokrát jsem ale nejel s partou přátel ani s rodinou. Jel jsem sám. Nechtěl jsem do hotelu ani do apartmánu. Chtěl jsem si znovu vyzkoušet způsob „bydlení“, který byl v mém dětství úplně běžný – spát ve stanu. Bydlení v krásném a tichém kempu na kopci, pod starými olivovníky a s výhledem na moře, bylo úžasným začátkem. Před sebou jsem měl sedm dní na vodě, v předpovědi stálý vítr i slunce a k tomu jasný cíl: posunout se ve windsurfingu zase o kus dál. Sám, ale rozhodně ne osamělý. Na začátku jsem měl trochu zvláštní pocit. Jet sám na dovolenou není pro každého samozřejmost. Člověk je zvyklý mít kolem sebe někoho, s kým sdílí zážitky, zajde na večeři nebo jen tak posedí. Tentokrát to ale v kempu bylo jiné. Jste mezi lidmi, ale zároveň máte dostatek vlastního prostoru. Přes den jsem měl jasný program – hlavně windsurfing. Večer pak přišel čas na odpočinek, který jsem fakt potřeboval: prostor na procházku, dobré jídlo nebo jen tak na posezení u moře. A postupně jsem si říkal: Ano, to je přesně to, co potřebuji… Nemuset se nikomu přizpůsobovat, nic organizovat, prostě být chvíli jen sám se sebou. Windsurfing vypadá z břehu jednoduše. Postavíte se na prkno, vezmete plachtu, chytíte vítr a jedete. Realita je samozřejmě trochu jiná. První dny byly hlavně o technice, rovnováze a neustálém opakování toho, o čem jsem si myslel, že už dávno umím. Člověk několikrát spadne do vody, zvedne se, zkusí to znovu… a za chvíli ve vodě skončí zase. Přesto jsem se každý den naučil něco nového. Začal jsem lépe pracovat s plachtou, získával větší jistotu a postupně se přestával soustředit na každý jednotlivý pohyb. Ten pocit, když se plachta opře do větru a prkno začne klouzat po hladině, se těžko popisuje. A když už jsem si myslel, jak mi to jde, vzal jsem si jiné prkno s menším výtlakem pro lepší jízdu ve skluzu – a byl jsem se svým umem hned zpátky na zemi (respektive ve vodě). Paradoxně pro mě nebylo nejtěžší zvládnout samotný windsurfing. Nejtěžší bylo na začátku opravdu vypnout hlavu. Člověk přijede na dovolenou, ale v hlavě mu dál běží práce: co je potřeba zařídit, co ho čeká po návratu, co se mezitím děje… Jenže na vodě na to není čas. Musíte sledovat vítr, plachtu, prkno a směr jízdy. Jakmile přestanete dávat pozor, skončíte ve vodě. A najednou zjistíte, že několik hodin vůbec nepřemýšlíte o práci. Jste jen tam. Na moři, s větrem a sami se sebou. A to je na tom asi to nejhezčí a nejvíce nabíjející. Jak jsem psal v úvodu – na začátku máte pocit, že vzít si takový týden je trochu sobecké. Opak je ale pravdou. Když se vše vyvede a vy se vrátíte mezi své blízké i kolegy v práci duševně odpočatí, zjistíte, že to bylo sedm dní, které měly obrovský smysl. Člověk nemusí vždycky někam jet proto, aby něco stihl. Někdy stačí jet proto, aby na chvíli nic stíhat nemusel. I když máme práci, povinnosti a spoustu věcí, které „musíme“, měli bychom si občas naplánovat i něco, co jednoduše chceme. Já si vybral windsurfing. Bylo to fyzicky náročné, ale stálo to za každou minutu. |
|||
|
|||
| |
 Letní radovánky s Létajícím Holanďanem První počin byla Velká cena ČR, která se konala na Lipně v pohostinném prostředí Jacht klubu Kovářov, kde se jely závody společně s lodními třídami Finn a Tornádo na konci června. Při účasti šesti lodí z Čech a Polska se nejlépe umístila posádka CZE11 Milan Grill/Tomáš Palkovský, před POL133 Pavel Swiderski/Wojiech Zarow a na třetím místě CZE 78 Karel Novotný/Michal Novotný. Obě české posádky odjížděly přímo z Lipna na Mistrovství světa do německého Kielu, které se jelo v rámci největších světových závodů Kiele Woche 2026 za účasti cca 5 000 závodníků na 2 500 lodích. Tento závod je opravdu velká regata a jachtařským svátkem s pověstí spíše Kiler woche díky silnému větru a těžkým podmínkám na vodě. Obě České lodě odjížděly s očekáváním drsných závodů na Baltu v konkurenci naprosté světové špičky. O to větší bylo překvapení, když letošní baltské moře nabídlo téměř bezvětří a teploty nad 30 °C po celý týden a závody plánované na 10 rozjížděk se odjely pouze se čtyřmi s téměř neregulérními podmínkami. Bohužel hned první rozjížďka zhatila šance CZE11 i CZE78... ...kdy obě dojely společně s třetinou pelotonu po závodním limitu (čas dojezdu po první lodi v cíli 30 minut) a obě lodě zahájily stejně jako i mnoho šampiónů písmenky „nedokončil“. Celkový výsledek tomu pak odpovídal CZE 78 šedesáté páté místo a CZE11 šedesáté sedmé. Z celkového počtu 78 lodí nejlépe dojela a mistry světa pro rok 2026 se stala HUN70 Szabolcs Majthenyi / Andras Domokos, před GER88 Kay Uve Lutke / Kai Shafers a třetí ITA4 Nicola Vespasiany / Francesko Vespasiani. Po nepovedeném mistrovství se těžko nachází recept na dalších závodech a účast na Slezské Hartě sice spravila chuť CZE11, která ji vyhrála, ale přeci jen to není moře. Dalším velkým závodem bylo klání v Česko polské produkci na Otmuchovských jezerech u Nisy, kde se sešlo 15 lodí a nejlepší česká posádka CZE11 Milan Grill / Tomáš Palkovský dojela na čtvrtém místě za polskými závodníky. Po účasti na závodech na sever od České republiky jsme se vydávali v půlce srpna na tradiční závod v rakouských Alpách na jezeře Achensee, kde se jezdí na termický vítr a za účasti 30 lodí. Po dlouhé přestávce se účast dvou lodí z Čech znovu příliš nepovedla a CZE11 skončila 21 a CZE 78 dokonce 28. Regatu vyhráli naši sousedé GER222 Felix Albert / Lukas Merz před GER87 Hans-Peter Schwarz / Roland Kirst a třetími SUI Stephan Fels. Závěrem léta se jel ještě jeden český závod náhradou za nekonané termíny z důvodu nedostatku vody v parném létě na Lipenské přehradě a ten již znamenal pro CZE11 Milan Grill / Tomáš Palkovský opět návrat do formy, kdy po pěti rozjížďkách škrtala jako nejhorší výsledek první místo. Snad nám to vydrží i do podzimní části jachtařské sezony… držte nám palce s PROMATEM. |
|||
|
|||
| |
 Promat a BIMDigitalizace stavitelství a BIM od základů proměňují stavebnictví a staly se každodenní realitou. Aby dnešní projekty běžely hladce, musí výrobci materiálů a systémů držet s tímto trendem krok. V Promatu víme, že kvalitní výstavba vyžaduje špičkovou digitální podobu, a proto chceme být architektům i projektantům pevnou a spolehlivou oporou. A nezůstáváme jen u slov – abychom vám každodenní práci co nejvíce usnadnili, usilovně pracujeme na zbrusu nové knihovně vlastních BIM rodin. Nečekejte žádná neúplná či roztříštěná data; naším cílem je přinést jednotné, ucelené a maximálně uživatelsky přívětivé řešení. Chceme, aby pro vás bylo navrhování pasivní požární ochrany intuitivní, přesné a šetřilo váš čas v každé fázi projektu. Už se zkrátka nemůžeme dočkat, až naše systémy naplno vyšleme do digitálního prostoru. Brzy vám prozradíme více v našem katalogu! |
|||
|
|||
| |
 Doporučujeme Kadaň – město vína. Dnešní vinařský blog bych si dovolil pojmout poněkud netradičně. Nebudu totiž dnes prezentovat konkrétní odrůdu s obvyklými gastro tipy, hodnocením a osobními dojmy. Rád bych se s vámi podělil o zážitek z návštěvy vinařské oblasti, která, troufám si říct, zůstává přes dlouhou tradici pěstování vinné révy z velké části neobjevena. Na sklonku prázdnin jsem společně s kolegou ze Silikátové společnosti zavítal do Kadaně, jejíž vinařská tradice sahá hluboko do historie a je spjata především s cisterciáckým klášterem v německém Waldsassenu. Jak jsem dále vyčetl z Wikipedie, tak první písemné prameny o vinařství pocházejí již ze 13. století poté, co se Kadaň stala královským městem. Největší rozkvět vinohradnictví pak podobně jako v jiných částech tehdejšího českého království nastal za vlády císaře Karla IV., který městu dne 8. září 1374 udělil zvláštní vinařská privilegia a tím stejná práva a svobody, jakými se při zakládání vinohradů a produkci vína řídili např. obyvatelé tehdejší Prahy. Tolik tedy pár střípků z kadaňské vinohradnické historie. Pro nás, milovníky vína, je nicméně podstatné, že od konce 20. století probíhala ve městě a okolí obnova vinic a vinařské výroby. Město je tedy dnes oficiální vinařskou obcí a plnohodnotnou součástí vinařské podoblasti litoměřické a vinařské oblasti Čech. Vlastní ochutnávku regionálních vín jsme měli možnost zažít v Penzionu U Johanky, který se nachází v historickém centru u gotické věže Mikulovické brány, zvané též Svatá. Degustace vína zde probíhají pravidelně a ve velmi pěkných prostorách obnoveného sklepení. Abychom Vás s kolegou poněkud navnadili na zdejší regionální vína, nebudeme prozrazovat podrobnosti o degustovaných kouscích. Pouze na tomto místě uvedu, že se v případě návštěvy můžete těšit na skvělý Hibernal, Solaris, Rinot, Pinot Noir a rovněž naprostou raritu, červený Sevar, což je zcela nová modrá odrůda, která mi do této doby zůstala utajena. Ještě se zaslouží dodat, že velkou výhodou tohoto místa je přítomnost nezbytné „vinařské infrastruktury“: blízkost mnoha skvělých restaurací, zahrady, malé vinice a rovněž malých vinoték na pokojích, které se velmi hodí, když protnete policejní hodinu, a ještě se Vám po skvěle stráveném degustačním večeru nechce spát. |
|||
|
|||
| |
 Když bezpečnost pracuje potichu PROMASPRAY® P300 chrání medovou saunu v Maximus Resortu. Většina návštěvníků přijíždí do Maximus Resortu na břehu Brněnské přehrady za odpočinkem, saunovými ceremoniály a chvílemi klidu. Jen málokdo si ale uvědomí, že nad jejich hlavami pracuje jeden „tichý strážce“ – kvalitní protipožární ochrana. Jednou z důležitých etap byla ochrana ocelových nosníků a trapézového stropu R30 nad medovou saunou pomocí protipožárního nástřiku PROMASPRAY® P300. PROMASPRAY® P300 vytváří souvislou ochrannou vrstvu, která výrazně zpomaluje zahřívání ocelových konstrukcí. Výsledkem není jen splnění požadavků požární bezpečnosti staveb, ale především větší ochrana lidí i samotné budovy. A trochu s nadsázkou? Zatímco se hosté v medové sauně zahřívají dobrovolně, ocelové nosníky nad nimi rozhodně ne. Ty mají díky PROMASPRAY® P300 jasný úkol – zůstat co nejdéle chladnou hlavou. |
|||
|
|||
| |
Už jste se ocitli v cyklistickém ráji? Letos jsme si naplánovali cestu autem přes Německo, Holandsko a Belgii, spojenou jako tradičně s našim oblíbeným koloběhem. Zážitků hodně, vrátím se jenom k tomu holandskému. Věděli jsme, že svou misi začneme v oblasti Kinderdijk, známou svými větrnými mlýny kolem kanálu. A stálo to za to. Namísto hledání parkování pro auto a zdlouhavé pěší túry kolem kanálu, jsme si prohlédli celý areál krásnou projížďkou. Jenom si musí člověk dávat pozor na to, kde zastaví, protože Vás „převálcují“ cyklisté, jedoucí za Vámi. Za zmínku stojí i plavba z Kinderdijku waterbusem až do samého srdce Rotterdamu. A znovu šup na koloběžku, žádné hledání parkování. Velkou odměnou zde byla návštěva místní Markthal, kde najdete všechny světové kuchyně a hlavně – vyhlášené holandské HERINKY. Cesta z Rotterdamu zpátky do hotelu vedla kolem stadionu Feyenoord, a to zrovna v neděli, kdy byl zde fotbalový zápas. Naskakovala mi husí kůže, jenom z toho, co jsem slyšel, když jsem kolem projížděl. A proč říkám ráj? To se musí prostě zažít, všude trasy, někde i skoro dálnice, jenom pro cyklisty. Koloběhu zdar. |
|||
|
|||
| |
 Vodík, vodík a zase vodík O tom, že transformace těžkého průmyslu, a především ocelářské výroby ve smyslu nejnovějších trendů známých jako udržitelná ocel, zodpovědná ocel, zelená ocel apod., je nutností, už ví asi každý, kdo se v průmyslu dlouhodobě pohybuje. To, že roste tlak na celé odvětví výroby a zpracování oceli především v EU, je všeobecně známým faktem, který rovněž není nutné na tomto místě více komentovat. Obsahem trendů je zejména důraz na recyklaci, celkovou optimalizaci výrobních procesů zejména ve smyslu energetické náročnosti, a především tlak na omezení emisí a postupné snižování uhlíkové stopy. Výsledek nastíněné transformace pak bude záviset zejména na tom, jak úspěšní budeme při realizaci těchto požadavků a v neposlední řadě, zda se klíčovým hutním firmám a dalším firmám, které pro svoji výrobu potřebují vysoké teploty, podaří realizovat nemalé investice, nutné pro zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje („sustainable growth“). Uvedené heslo se rovněž stalo takřka ikonickým mottem pro všechny nově vznikající iniciativy, které se tímto směrem vydaly, např. Green Steel World, Hydrogen Tech World a další. Firma Promat se pochopitelně snaží k tomuto úsilí přispět svými koncepty razantního snižování energetických ztrát izolováním především hutních a dalších pecních agregátů a aktivně se zapojovat i do projektů, kde se s vodíkem ve funkci paliva nebo redukčního činidla počítá. Nicméně, aby se více těchto pokrokových projektů dostalo z fáze přípravné do fáze realizační, je třeba zajistit dostupnost, a především cenovou rentabilitu klíčového aktéra těchto progresivních technologií: vodíku a to nejlépe „zeleného“, vyrobeného s využitím obnovitelných zdrojů energie. Vodík je tedy zcela zásadním hybatelem všech transformačních projektů, kterých je v globálním měřítku k vidění celá řada. Jedním z nejznámějších evropských počinů je v tomto směru pilotní projekt „Fossil-fuel-free steel“, který byl realizován ve Švédsku, kde výroba vodíku pomocí elektrolýzy vody probíhá za použití 100% čisté „zelené“ energie. Nezbytnou podmínkou budoucího širšího rozšíření této technologie by byl nicméně dostatek vodíku, což někteří odborníci s ohledem na prognózu stále rostoucí spotřeby oceli vidí do budoucna jako problém. Navíc je zřejmé, že s dostupností „čisté energie“ rovněž není možno počítat vždy a všude. Budování příslušné infrastruktury je nákladné, takže i nadále je potřeba počítat s vodíkem pocházejícím především ze zemního plynu nebo čpavku. Přes všechny tyto porodní problémy je nicméně jasné, že století vodíku je tu a jako laik by si člověk řekl, že zbývá pouze pozvat mažoretky, kutálku, významné i domněle významné osobnosti, přestříhnout pásku a svět průmyslu se opět posune dál. A tady je prozatím potřeba nadšení poněkud mírnit, protože udržitelnost v sobě nese i prvek návratnosti všech potřebných investic. Co nám v tomto směru poněkud kalí optimistické vyhlídky je vlastní tržní cena hlavní hvězdy. Zatímco „šedivý vodík“, vyráběný z fosilních, a tedy nechtěných zdrojů je aktuálně k dispozici v cenové relaci 1,50 – 2,50 $/kg, jeho progresivní konkurent „zelený vodík“, vyráběný z obnovitelných zdrojů začíná na ceně 5 $/kg, což prozatím na masové použití nestačí. Shrnuto, podtrženo, těšme se, ale podobně jako burčák, i „zelený vodík“ na svoji hvězdnou chvíli teprve čeká. V odborných kruzích se totiž za hranici efektivity všech s vodíkem spojených technologií považuje protnutí magické cenové hranice 1 $/kg. Závěrem je tedy potřeba konstatovat, že těšení se na burčák dává aktuálně větší smysl, než čekání na levný zelený vodík. Toto čekání bude vyžadovat ještě nějakou dobu naši trpělivost. |
|||
|
|||
| |
 KulajdaTato výborná houbová polévka má své kořeny na jihu naší země, především na Šumavě. Rychle si získala oblibu v celých Čechách a můžete si na ní pochutnat v různých obměnách v mnoha restauracích. Každý má rád trochu jinou kulajdu, proto je v receptu dobré malinko improvizovat. Základ je zhruba následující: v menším hrnci nechte rozpustit máslo s trochou oleje, na něm orestujte jednu menší, na drobno nakrájenou cibuli. Až cibule zesklovatí, přidejte trochu drceného kmínu, 3 hrsti nakrájených hub a pár minut za stálého míchání restujte. Přidejte ještě trochu másla a jakmile se rozpustí, rozprašte na houby 2 zarovnané lžíce hladké mouky. Chvilku míchejte a potom opatrně zašlehávejte metličkou cca půl litru vývaru. Přidejte bobkový list, nové koření, 3 nakrájené brambory a na malém plameni vařte asi 15 min. Občas zamíchejte, aby se mouka na dně nepřismahla. Mezitím budete mít čas na uvaření vajíček, nejlepší jsou zastřená vejce, vařená cca 4 min. Na závěr do kulajdy přidejte 200 ml šlehačky, ocet podle chuti a nakrájený kopr. Opepřete, případně dosolte a můžete servírovat. Předem připravená zastřená vejce dejte do polévky až na talíři. Místo šlehačky lze použít zakysanou smetanu a přidat méně octa. Dobrou chuť a ať rostou. |
|||
|
|||
| |
OYBIN Poklidné lázeňské městečko Oybin hned za českými hranicemi ukrývá jednu z nejkrásnějších památek Žitavských hor. Na vysoké pískovcové skále se tyčí romantické ruiny hradu a kláštera, jejichž největší rozkvět je spojen se jménem císaře Karla IV. Spojení majestátních ruin, vysokých pískovcových skal, hlubokých lesů a nádherných výhledů vytváří téměř pohádkovou atmosféru a člověk má pocit, že se na chvíli vrátil o několik století zpět. Doporučit můžeme i procházky mezi pískovcové skály, lesní stezky a vyhlídky s výhledy, které by klidně mohly být na titulní stránce turistického průvodce. Nezapomenutelným zážitkem je také projížďka historickým parním vláčkem po úzkorozchodné železnici, která spojuje Oybin s Žitavou a nedalekým lázeňským střediskem Jonsdorf. Když se mezi lesy ozve písknutí lokomotivy a nad soupravou stoupá obláček páry, člověk má pocit, jako by se ocitl v jiném století. Kromě krásné přírody nás nadchla také výjimečná čistota a péče o domy i okolí, kterou místní obyvatelé věnují svému prostředí. Spojení historie, přírody a jedinečného genia loci dělá z Oybinu místo, na které se jen tak nezapomíná. |
|||
|
|||
| |
 Moře na talíři aneb Chorvatsko pod Jenerálkou Prázdniny a dovolené nám již – takřka nenávratně – mávají, nicméně chutě dálek na jazyku přetrvávají. A tu středomořskou můžeme již najít na mnoha místech naší krásné republiky, dnes si řekneme o jedné chorvatské. V Horoměřicích, skryt před zraky zvědavců, stojí Chorvatský mlýn, který v roce 1999 otevřel pan Dražen Horvat. Ze své domoviny přivezl know-how jadranské kuchyně, jeden čas se říkalo, že si majitel nechá vozit čerstvé ryby přímo od Jadranu. Jak to je nevím, ale ústřice, ryby i mořské plody jsou zde výtečné. A kdo má rád vína ze Slavonie, Dalmácie, Korčuly, ten si zde přijde také na své. A podle mne mají nejlepší černé risotto v Praze. Zkuste ochutnat se sklenkou Graševiny od Krauthaker. Najdete zde. |
|||
|
|||
| |
 Kmen Coffee Roasters Kmen Coffee Roasters je mladá česká pražírna výběrové kávy z Českých Budějovic, která byla založena v roce 2021. Název Kmen symbolizuje kořeny, růst a nové větve, které se postupně rozvíjejí. Pražírna se zaměřuje na výběrovou kávu z různých částí světa, například Kolumbie, Etiopie, Rwandy, Peru, Brazílie a Panamy. Filozofie pražírny vychází z myšlenky, že káva je ovoce a její chuť může připomínat ovoce, čokoládu, ořechy nebo jiné tóny. Významnou součástí značky je důraz na původ kávy, práci farmářů a cestu zrna z farmy až do šálku. Pražírna nabízí espressa i filtrované kávy a věnuje se také vzdělávání baristů. Kmen dnes funguje nejen jako pražírna, ale také jako místo setkávání lidí kolem kávy. Nakonec ještě pár tipů na zajímavé kávy z jejich produkce. El Salvador – Los Angeles – příjemná káva espresso s nasládlou chutí na Arabiku až nezvyklou. Pro toho, kdo nemá rád u kávy vyšší aciditu se jedná o skvělou volbu. Chuť čerstvých jablek, rybízového želé a sladká broskev. PERU – El Paraiso – zajímavé espresso s netradičními chutěmi – v kávě jsou cítit lesní plody, kantalupový meloun a amaretové pralinky. Guatemala – El Anonal – espresso s příjemnou ovocnou kyselinkou s chutí po ostružinách, švestkovém koláči s drobenkou a pomerančem v čokoládě. Pomalu se nám blíží podzim, dozrává ovoce, které se uplatní v různých sladkých pečených pochutinách. Ideální kombinace je káva s čerstvě upečeným voňavým jablkovým štrůdlem. Vychutnejte si poslední teplé dny s výbornou kávou a voňavým, z trouby vytaženým, závinem! Zdroj: https://kmen.coffee |
|||
|
|||
| |
 Novinky ProČas na www.promat.tech - https://www.promat.tech/procas/ |
|||
|
|||
| |
 Kalendář
4. 10. 2026 bude v Biogradu odstartována 30. Česká Námořní Rallye! Promat bude u toho! Závod můžete sledovat na SAP Sailing 13. - 14. 10. 2026 se koná v brněnském hotelu Santon tradiční seminář Požární ochrana staveb pořádaný firmou Seidl spol. s r.o. Více na www.seidl.cz 14. 10. 2026 v hotelu Globus v Praze 4 se bude konat školení „Kontrolní technik požárně bezpečnostních zařízení (PBZ) konstrukcí Promat a Intumex“. Více naleznete na www.kontrolnitechnik.cz 20. – 21. 10. 2026 v hotelu Autoklub ČR, Praha 1 XVIII. Sympozium GREEN WAY 2026, kde bude Promat s.r.o. přednášet na téma „Progresivní materiály a technologie pro zajištění požární bezpečnosti instalací“. www.stpcr.cz 19. – 20. 11. 2026 15. ročník o žárovzdorných a tepelně izolačních materiálech Hutní keramika se bude konat ve Wellness resort hotelu Energetic**** v Rožnově pod Radhoštěm. www.hutnikeramika.cz
|
|||
|
|||
|
|
|||||
| Evropská 11/2758, Praha 6 | E promat.praha@etexgroup.com | www.promatpraha.cz | |||
| T +420 233 334 806 | GSM: 605 PROMAT, 606 PROMAT, 776 PROMAT | ||||